čtvrtek 29. prosince 2016

Kočičí žena druhá kapitola

Aneta si jednou Marilyn pozvala na návštěvu. Ale Anetina máma jí řekla, že jedou nakupovat, tak měly holky celý dům pro sebe.
"To je super, nemyslíš?" Radovala se Aneta.
"Jo, měly bysme toho využít. Co budeme dělat?"zeptala se Marilyn.
"Mám nápad", usmála se šibalsky Aneta,"co kdyby jsme si udělaly výlet do Kouzelného světa?"
"To by bylo úžasné!"vydechla Marilyn.
"Dostaneme se tam díky téhle věci."ukazovala Aneta na podlouhlou tenkou věc, která vypadala jako tužka, ale ve skutečnosti to byl portál. Holky byly v Kouzelném světě za okamžik.
Ale něco nevěděly - za oknem byla Silva. A všechno viděla.
Aneta se rozhlédla po svém rodném místě. Byla šťastná, že tu mohla být. A navíc se svou kamarádkou Marilyn.
"Půjdeme na obláčkovou zmrzku!"navrhla Mari.
Holky trávily v Kouzelném světě už 2 hodiny.
"Rodiče se budou vracet, musíme domů!"vzpomněla si Anet.
Vrátily se domů, ale něco je nemile překvapilo. Silva!
"Co tu chceš?!"polekala se Aneta a chytla se Marilyn.
"Špehovalas?!"přidala se Marilyn.
"Všechno vím. Už mi neuniknete, vy dvě tajemný holky. Máte kouzelnou moc! Jste divný!"Silva prskala. "Už to ví i Lena, ale je u babičky, takže nemohla přijít. Ale nestrachujte se - řekneme to ředitelce a ta vás vyhodí ze školy!"
To snad ne. Marilyn tu byla tak krátce a už bude mít průšvih?! "Jestli jen cekneš, proměním tě v ropuchu, ty huso."řekla.
"To si jen zkus."vysmála se jí Silva.
"Dobře."Marilyn natáhla prst.
"Už musím."řekla Silva, jakoby nic, ale holky zjistily, že se bojí.
"Tak si to užij!"uchechtla se Aneta.
"A to ani neumím měnit lidi v žáby,"sykla Marilyn a obě se rozesmály.
"Ahoj děvčata!"pozdravila je vzápětí Anetina máma.
"Ahoj mami!"usmála se Aneta.
"Dobrý den!"
"Ty, Marilyn, měla bys jít domů, už je pět hodin!"rozhodla Anetina máma.
"Tak ano, stejně bych už měla být doma,"rozloučila se Marilyn.
Doma Marilyn vyprávěla rodičům, jak si to u Anety užila.
"To je pěkné, že jsi navštívila Kouzelný svět, ale dej pozor, aby se to nikdo cizí nedozvěděl!" Varoval ji táta.
"Neví to náhodou někdo jiný?"podezírala ji máma.
Marilyn zčervenala.
"Proboha snad jsi to nikomu neřekla!" Zděsila se máma.
"Mami, jedna holka nás viděla, když jsme se teleportovaly."rozplakala se Mari.
"Tak to je super."máma mlčela. Ani táta nepromluvil.
"Mě to moc mrzí. Vážně, nechtěla jsem nic zavinit." Omlouvala se Marilyn.
"Už je pozdě. My, kouzelní lidé máme zákaz cestovat mezi normální lidi. Jestli se to náš král doví, vyhodí nás do černé díry." Šeptala máma."A navíc pomysli na ty věci, co se budou dít teď."
To si Mari dokázala představit. Jak na ni učitelka nevěřícně zírá a lidi si na ni ukazujou.
"Co můžu dělat?"pípla.
"Nic."řekl táta.
"Můžeš jenom doufat že to na vás ta holka neřekne."řekla máma.
"To pochybuju."
"Už se s Anetou scházet nebudeš a nic se dít nebude."rozhodl táta.
"Ale to nemůžete..."

Pokračování příště.

2 komentáře:

  1. Týjo, začíná to být napínavé. Těším se jak to dopadne.

    OdpovědětVymazat